Jdi na obsah Jdi na menu
 


11.5.2013 Miu v ZOO Praha

12. 5. 2013

 

dsc_0286.jpg

 V sobotu jsme si zajely do ZOO Praha

a pro Miu to byl velevýlet z toho důvodu,

že za poslední měsíce to byl den, kdy nachodila nejvíc.

A výsledek po asi 5 km - nekulhá .

Test se podařil.

Doprovodily nás kamarádky Petra s holkama Kristýnkou a Kačenkou.

Trošku mně v zoo zklamalo, že pes nesmí do žádné expozice,

takže ve finále mi to přišlo jako procházka lepším parkem

za hodně peněz.

Ale na druhou stranu chápu, že ne každý pejsek je hodný a vychovaný.

S Miu nebyl žádný problém, ostatní psy ignorovala

a na zvířátka ve venkovních výbězích se zaujetím koukala.

Prohlídku jsme začaly u pavilonu Indonéské džungle, kde se nám orangutanice

Mawar s miminkem schovala do jeskyně.

Pak jsme šly k ledním medvídkům.

To byl krásný zážitek, když plavali a Miu hledala, kudy by se do vody dostala ona.

Prošly jsme Africkým pavilonem, kde byly žirafy ve venkovním výběhu

a s Miu z vyhlídky hledaly žirafku Apolenku,

podle ní má pojmenovanou plyšovou hračku žirafku.

Podívaly jsme se i do Údolí slonů, jenže sloni byli uvnitř,

proto jsme s Miu žádného neviděly.

Ale holky nám je vyfotily, takže alespoň na fotkách koukneme.

Pak jsme se svezky vláčkem právě kolem celého sloního údolí,

hyen, vlků hřívnatých, koní Převalského, psounů, velbloudů

a vystoupily jsme u bizonů.

Z vláčku jsme viděly Prahu jako na dlani.

Zpátky jsme šly po nově otevřené stezce Zakázance,

až jsme došly k ptačímu světu, supům a pelikánům.

Po 13 hodině jsme byly u pavilonu GORIL.

Venku jsme mohly pozorovat Kijivu a Richarda.

Kambička přišla k výloze s malým Nuru v náručí

a Kiburi si hrál s kelímkem od oběda.

Bikirka se tvářila, jako každý jiný den, že se jí ten blázinec kolem netýká.

Prostě je to anglická lady.

Vidět tato krásná stvořeníčka živě, je vždy zažitek.

Pak už jsme se těšily na jídlo my i Miu,

proto jsme si sedly u jednoho ze stánků poblíž a najedly se a odpočinuly.

To už něco málo snědla i Miu.

Po hodince jsme se vydaly kouknou do dětské minizoo,

pak opičího světa, kolem gaviálů, plameňáků, tučňáků a lachtanů.

O půl 4 nám začalo pršet, ale to už jsme šly na autobus.

Celý den bylo jen pod mrakem a 13 st°C,

takže pro nás i pro Miu ideální počasí.

I když se mi zoo jako taková líbila a gorily jsou nezapomenutelné,

tak se nemůže vůbec srovnávat se zoo Olomouc nebo Brno, které jsme navštívily.

V těchto dvou jsme nemohly se psem navštívit pouze vybrané pavilony,

"například pavilon šelem".

Za psa by si měl vždy zodpovídat majitel

a Miu se chovala ke zvířatům lépe, než některé děti.

S Miu se s největší pravděpodobností do téhle zoo už nepodíváme...

fotky zde